Miroslav Kokoška: Ohlasy
J. Krůta, J. Kostelecký: Klikatá cesta marimbového čaroděje, Mladý svět č. 46, 1982 “ Píše se rok 1980. Pražská Lucerna je vyprodaná do posledního místa. Má začít vánoční koncert zasloužilého umělce Karla Gotta. Publikum se dozvídá, že důvodem zpožděného začátku je náhlá zdravotní indispozice klavíristy Rudolfa Rokla. Po hodině čekání se za klavírem objevuje neznámý hudebník. Rozkládá si klavírní part a “z listu” bez jediného zaváhání odehraje koncert. . . Jen ti nejzasvěcenější vědí, že se jmenuje Miroslav Kokoška a že se mu začíná říkat marimbový Paganini.”“Cítil se v záběru. Studoval další skladby, které pro něj zkomponovali Josef Ceremuga, Petr Eben, Alexej Fried, Pavel Blatný, Dalibor C. Vačkář, Ivana Loudová a další. Vymyslel koncepčnější zapojení marimby do koncertního života a sestavil Pražské marimbové trio, které úspěšně vystupuje v sestavě Jan Riedlebauch (flétna) – profesor na pražské konzervatoři, Miloslav Klaus (kytara) – letošní finalista světové kytarové soutěže v Paříži a Miroslav Kokoška (marimba).”Večerní Praha, 1984 “Festivalovému publiku Pražského jara se jako sólista představil vynikající hráč na marimbu a současně inspirátor vzniku díla Miroslav Kokoška… Je přímo nedostižným hráčem na tento nástroj a jeho výkon imponuje navíc spontánní muzikálností… Dnes provedený koncert pro marimbu a smyčce byl vyvolán v život obdivem k umění Miroslava Kokošky, který tento ne právě běžný nástroj povýšil do sfér “vážné hudby” a svou virtuozitou inspiroval už poč etnou řadu skladatelů…”PhDr.I.Berger: Pozoruhodný dramaturgický prínos, Ľud, Bratislava, 4.12.1986 “Niekolko slov sa žiada povedať i na margo dalšieho interpretovaného diela (Orchestrom Slovenskej filharmónie) – Hlobilovho Koncertu pre marimbafón a orchestr. Nie preto, že by sme počuli naprosto vzrušujúcu hudbu, ale najmä preto, že jsme počuli skvelého marimbafónistu Miroslava Kokošku, ktorý z marimbafónu stvoril nový koncertantný nástroj. Neuveriteľné technické a timbrové rafinovanosti museli upútať každého poslucháča. Nuž a zásluha skladateľa je už i v tom, že dokázal vytvoriť zmysluplné koncertantné dielo, kompozične zručné a invenčne vynaliezavé.” Etela Čárska: Pritahujú zborové a organové skladby, Pravda, Bratislava, 5.12.1986 “Popri Beethovenovi a Schubertovi Anton Nanut (a Orchester Slovenskej filharmónie) sprevádzal ešte Koncert pre marimbofón a orchestr českého skladatela Emila Hlobila. Skladbu venoval sólistovi Miroslavovi Kokoškovi, ktorý dielo v Bratislave aj uviedol. Bol to brilantný výkon muzikálneho virtuóza, ktorý paletou farieb a zvukových obrazov oživotnil zdanlivo neohybný (v inštrumentári orchestra skôr doplnkový) nástroj a vzbudil ním atrakciu zážitku u poslucháčov. Hlobilov koncert mu v tom poskytol nemalý priestor akcentovaním sólistického nástroja oproti orchestrálnemu sprievodu. Sólistický part predstavoval virtuózne oduševnený rozmach farieb a výrazovú silu invečnej partitúry. Dirigent dal vyniknúť ojedinelosti nástroja i výkonu Miroslava Kokošku.” P.Zapletal: Pražský komorní orchestr začal sezónu Kokoškovým koncertem pro marimbu, Slovo č. 250, 25.10. 1995 “Se zvědavostí bylo očekáváno provedení Koncertu pro marimbu. Jeho autor Miroslav Kokoška, kterého jsme před lety poznali nejprve jako pozoruhodného jazzového instrumentalistu, potom jako neúnavného propagátora marimby na koncertním pódiu, jako zakladatele a leadera Pražského marimbového tria, který pro obě existující formace (nejprve marimba s kytarou a flétnou, podruhé s kytarou a houslemi) získal od soudobých autorů pů vodní díla, se v posledních letech soustředil na pedagogické a organizátorské aktivity (je ředitelem LŠU ve Veleslavíně). Z koncertního pódia na nějaký čas ustoupil a začal pro svůj nástroj komponovat.Virtuosové, kteří sami psali pro své nástroje, to neměli nikdy snadné. Hlavní těžiště jejich talentu bylo vesměs koncentrováno k nástrojové virtuozitě a kompoziční nadání i ryze technická znalost skladatelského řemesla stála v pozadí. Tak to bylo s N.Paganinim, s D.Popperem i dalšími. Ani Kokoška není vy jímkou: partitura jeho I. koncertu pro marimbu a orchestr vyrůstá zcela zřetelně ze základu instrumentální brilance a z inspiračního okruhu jazzu.Výsledek tohoto prvního pokusu je sympatický jak mírou projevené vůle překonat zmíněná omezení, tak invenční pohotovosti a schopnosti postavit skladbu v relativně pevném řádu koncertantní formy. Při provedení ovšem dominovala Kokoškova virtuozita. I napříště se Kokoška chce omezit jen na nástroj, který tak důvěrně zná. Už tento skromný záměr svědčí o poctivém přístupu k věci i o vědomí vlastních možností.” D.Hradecká: Český marimbový virtuos vydává CD. Ve skladbách Miroslava Kokošky se mísí vlivy filmové a etnické hudby, Lidové noviny č.135, 10.6. 2000 “Nejvíc impulsů mě napadá přímo při hře,” říká autor tří koncertantních skladeb pro marimbu a orchestr. Koncerty vznikaly šest let a mísí se v nich vlivy filmové i etnické hudby. Kromě marimby využívá každý z nich jiný sólový nástroj (housle, barokní trubka, hoboj) (CD vydala GZ Digital Media a.s. Czech R epublic)Kokoškovy marimbové koncerty natolik zaujaly uruguayského dirigenta Roberta Montenegra, že se rozhodl provést je ve své zemi.”
P. Habáň: Sólo pro marimbu a Miroslava Kokošku, Večerník Praha, 13.7. 2000 “Nedávno si Kokoška svým vystoupením podmanil návštěvníky pražského Rudolfina, kde jeho koncert zazněl vedle tvorby Ludwiga van Beethovena. Není divu, Kokoškovy koncerty se velice příjemně poslouchají, jsou plné energie a zvuk marimby jakožto hlavního nástroje atmosféru koncertu jenom umocňuje. Klasická hudba se tak může přiblížit také lidem, kteří holdují spíše populárnějším žánrům, a především k mladší generaci, která by jinak koncert třeba právě v Rudolfinu absolvovala spíš “za trest” než z touhy po kulturním zážitku.”
|